Projektové řízení chápeme podle jedné z definic jako
"uplatnění vědomostí, dovedností, nástrojů a technik na aktivity projektu za účelem dosažení projektových cílů."
(Zdroj: A Guide to the Project Management Body of Knowledge: PMBOK guide, 2004)
Jinými slovy, je to způsob, kterým dosahujeme cílů projektu. Název projektové řízení se používá hlavně tehdy, když je na tuto oblast zaměřena pozornost směřující ke zvýšení efektivity tohoto procesu. Používají jej tedy hodně zejména firmy a instituce, které jsou si vědomy toho, že při realizaci projektů bývá často promrháno mnoho prostředků a uděláno mnoho zbytečných chyb. Kvalitnější řízení projektů je pak schopno většinu nedostatků napravit. Vyhnout se všem chybám však není možné, protože chyba je přirozenou součástí procesu učení se.
Zlepšení v projektovém řízení nemusí být nutně záležitostí pečlivějšího plánování a zvyšování kontroly. Kromě kompetencí projektových manažerů je důležité i vytvoření optimálních podmínek pro úspěšné dosažení cílů projektu. Mezi různé přístupy k projektového řízení se nebojím tedy přiřadit i zdánlivě chaotické způsoby řízení, které záměrně věnují jen minimum zdrojů důsledné kontrole a místo toho poskytují členům projektového týmu větší pravomoc a odpovědnost. Takový přístup potom může dosáhnout výrazně lepších výsledků díky vyšší iniciativě účastníků a nízkým režijním nákladům. Je však nutno zdůraznit, že sníženou kontrolu musí mj. vyvažovat o to silnější sdílení poslání všech účastníků projektu a pružná výměna informací. Příkladem fungování tohoto přístupu je např. vznik finanční společnosti VISA.
Protože v podnikatelském prostředí a ve veřejném sektoru jsou realizovány ty největší a nejsložitější projekty, právě zde plynou také největší výhody z uplatnění kvalitního projektového řízení. V rámci jedné organizace je projektů často více a vzniká tak potřeba řízení portfolia projektů. Za tímto účelem organizace přijímají nebo si samy vyvinou vlastní metodiky projektového řízení. V tomto prostředí bývá nutností využití softwaru pro podporu projektového řízení. V organizacích, které si osvojí řízení projektů jako součást svého fungování, je často založena projektová kancelář, která má většinou na starost údržbu metodiky, podporu projektových manažerů a dohled nad koordinací jednotlivých projektů.
Protože teorie projektového řízení se zaměřuje především na profesionální řízení projektů, drobné projekty jednotlivců-neprofesionálů jsou spíše opomíjenou oblastí. Projekty běžných lidí nebývají ve srovnání s těmi firemními složité, na druhou stranu jsou ale realizovány mnohem častěji. Řízeny bývají bez výrazných předchozích zkušeností a hlavně na základě vrozených schopností konkrétních jednotlivců. Jednou z iniciativ, která by v budoucnosti mohla částečně zlepšit úspěšnost řízení v této oblasti je banka projektů, kterou jsem představil v článku Projektové řízení pro laiky.
U složitějších projektů mívají i jednotlivci potřebu plánovat, koordinovat a sledovat práci na realizaci. V takovém případě existují i pro ně možnosti podpůrných počítačových programů jako je např. OpenProj či internetová služba Basecamp.
V České republice má už projektové řízení relativně zavedené postavení a to jak z pohledu teorie, tak i praxe. Jeho základy jsou vyučovány na mnoha vysokých školách, občas i v kombinaci se skutečnou praxí. Na toto téma vyšlo v češtině několik knih, na internetu lze také najít doplňkové české zdroje, ty však většinou pouze shrnují základy teorie. Pokud je mi známo, v Česku nevychází žádný časopis zabývající se pouze řízením projektů, ale některé články lze najít např. v časopisech o informatice.
Principy projektové řízení jsou s různou úspěšností využívány v mnoha firmách a tento trend má rostoucí tendenci, lze tedy očekávat ještě větší rozšíření profese projektového manažera. Skutečnost, že k roku 2008 ještě není tato profese evidována v katalogu pracovních pozic svědčí o tom, že tato pozice ještě není v Česku zcela ustálena. Snahu o zavedení této typové pozice vyvíjí Společnost pro projektové řízení, která je momentálně jedinou českou profesní organizací, jejíž hlavní náplní je projektové řízení. Tato společnost je členem mezinárodní organizace IPMA a je podle mých vědomostí jediným českým subjektem, který uděluje mezinárodně uznávané certifikáty pro projektové manažery. Začátkem roku 2010 se na české odborné scéně objevily potvrzující signály, že by v nejbližší době měla začít fungovat Česká komora PMI, která by tak reprezentovala další uznávanou mezinárodní organizaci projektového řízení a pravděpodobně bude také provádět certifikaci, tentokrát dle standardu PMI (nicméně v angličtině).
Na českém trhu působí v oblasti projektového řízení množství poradenských firem, z nichž některé nabízí i pomoc s vedením projektů. Nezávislých projektových manažerů na volné noze je v ČR minimum, ale lze očekávat, že tento počet bude narůstat spolu s tím, jak se bude rozšiřovat využití projektového řízení ve firmách.
České zdroje:
Anglické zdroje:
2024 © Ing. Mira Vlach – Všechna práva vyhrazena